3 otázky, které Vám pomohou při výběru architekta
K tomu, aby vznikl dobrý dům je potřeba dobrého investora (klienta), dobrého architekta a dobrého dodavatele stavby (stavební firmy). Tuto „poučku“ uslyšíte kdekoli v architektonickém prostředí, při návštěvě Müllerově vily, na Fakultě architektury, nejspíše v architektonickém ateliéru, který navštívíte.
Dnes se s Vámi podělíme o část našeho know-how, které nám na přelomu let 2009 a 2010 pomohlo najít našeho stávajícího, věřím, že velice kompetentní osobnost, architekta Ondřeje Tučka.
Věříme, že naše zkušenosti a poznatky pomohou i Vám.
1. otázka – Co se Vám líbí/nelíbí/máte rád/nemáte rád na navrhování rodinných domů?
Prvním malým tajemstvím, které Vám na architekty „vyprášíme“, je, že mnohem raději dělají velké stavby – „touží udělat se na něčem velkém“.
Tato otázka Vám pomůže zjistit, zda má architekt, kterého se ptáte, k navrhování rodinných domů sám o sobě pozitivní vztah.
Pokud architekt dokáže odpovědět konkrétně, byť odpověď nemusí souviset přímo s navrhováním domů, např.: „Dělám to rád pro krásné oči klientek“, je to dobré znamení. Naopak snaha „bez obsahu zodpovědět otázku“ je varovným znamením.
2. otázka – Co bych po Vás musel chtít navrhnout, abyste mě vyhodil ze dveří a odmítl to?
Mezi architekty se pohybuje určitá část lidí (obvykle ve věku před třicítkou), kterým my sami říkáme „fanatici“. Lidé, kteří jsou (nejčastěji) přesvědčeni o určité technologii. A té mají tendenci přizpůsobit klienta.
Pokud si necháte navrhnout dům od „fanatika“, stanete se pravděpodobně pokusnými králíky nějakého nového přístupu nebo technologie. „Fanatik“ bude vždy zahleděn prvotně do svého díla, nikoli do toho, jak Vám slouží.
Druhým extrémem je skupina architektů, kteří namalují cokoli, jen aby udrželi klienta.
A proč je dobré fanatiky a bezpáteřní raději s díky odmítnout nebo se alespoň dozvědět, že architekt, kterého se ptáte, mezi tyto dvě skupiny patří?
Stručně řečeno, ve „fanatikovi“ nesete riziko, že Vás do chyby dovede a u „bezpáteřního“ riziko, že Vás neupozorní nebo nebude mít sílu „odpřesvědčit“ Vás od zjevných hloupostí, které můžete z nedostatku zkušeností požadovat.
3. otázka – Povězte mi prosím Váš jeden dobrý pracovní návyk, který Vám dobře slouží a jeden svůj zlozvyk, který Vám překáží.
Důležité je ptát se slovy „návyky, které dobře slouží“ a neptat se „návyky, které máte“ a analogicky „zlozvyky, které překážejí“ a neptat se „zlozvyky, které máte“.
Na reakci architekta je pak dobré pozorovat, zda otázku vyhodnotí jako otázku při pohovoru, tedy při konkurzu, a bude se snažit odpovědět tak, aby byl kladně hodnocený. Nebo budete mít naopak při odpovědi architekta pocit, že před Vámi sedí osobnost, která na ni odpovídá podle sebe a nebude se snažit vycítit, co chcete slyšet.
Velmi dobrým znamením je, pokud máte pocit, že architekt sice vnímá otázku jako „konkurzní“, tedy že je podle ní vybírán, ale ujme se jí jako příležitosti se sám o sobě něco dozvědět a sekundárně jako příležitost se něco dozvědět také pro Vás.
Druhým nejlepším znamením je, že architekt odpoví „intuitivně“, tedy bez vědomí toho, že se jedná o otázku, podle které ho hodnotíte, ale reaguje se zájmem (nereaguje uraženě).
Nejméně pozitivním znamením je, pokud je architekt otázkou zjevně překvapený.
Otázky si předem na někom vyzkoušejte. Otázky, které Vám předkládáme, jsou upřímně řečeno pro tázaného velice nepříjemné. A uvádějí ho pod tlak. To je další jejich výhoda. Vidíte, jak dotazovaný jedná ve stresu. Z tohoto důvodu nemusí být pro každého snadné je pokládat. V odlehčené nebo zkomolené formě však ztrácejí svoji funkci. Proto můžeme jen doporučit, si je vyzkoušet třeba na kolegovi nebo partnerovi a přizpůsobit je oboru jeho práce.
Bonus: 4. otázka – Je mi architekt, který „přede mnou sedí“, natolik sympatický, že jej chci často vidět po dobu dalších dvou let a řešit s ním i velmi osobní otázky?
Tuto otázku položte sami sobě. I pokud architekt ve výběrovém řízení uspěje, neznamená to, že Vám tím musí být sympatický. A Vy s architektem v průběhu spolupráce navážete blízký vztah. Je tedy třeba, aby Vám byl sympatický.
Výše uvedené otázky nejsou jediné, které je třeba při výběru architekta klást. Věříme však, že zvýší pravděpodobnost Vašeho úspěchu, pokud je použijete, než pokud je nepoužijete.
Říkali jsme, že nemůže vzniknout dobrý dům bez poučeného investora, dobrého architekta a dobré stavební firmy? V příštích částech se tedy budeme věnovat dvěma dalším rohům tohoto „milostného trojúhelníku :-)“
Přijdou Vám tyto otázky užitečné? A chcete se dozvědět spoustu dalších rad a návodů, které využijete při navrhování a stavbě domu? Tento článek je ukázkovou částí seriálu 10 rad, jak si postavit nízkoenergetický dům dnů. Seirál si můžete objednat ZDARMA zde.
