Příprava DOMI PASSIVE se chýlí k závěru I

 

Přibližně od poloviny března vám nabídneme DOMI PASSIVE – dům optimalizovaný na program Zelená úsporám.

 

Již déle než 2 měsíce připravujeme DOMI PASSIVE. Přípravu jsme vzali skutečně od podlahy a posuzovali každý stavební prvek tak, aby měl celý dům ze stavebně-technického hlediska smysl a byla maximalizována státní dotace. Vývoj PASSIVu navíc poslouží k technickému řešení všech domů DOMI. Ve dvou následujících aktualitách na tomto webu přikládáme stručný výčet všech „myšlenkových cest“, které jsme posuzovali.

 

Základy

 

Běžné, železobetonové, pouze s řešením některých detailů, které zveřejňujeme později. Svislé nosné konstrukce jednoznačně z vápenopískových cihel. pro spolupráci jsme se zde rozhodli se společností Kalkandstein. Důvodem je, že se tato společnost účastnila výstavby více než 50% pasivních domů v Německu a umožňuje našim klientům poskytnout dlouhodobě prověřené řešení. To je jednou ze základních myšlenek DOMI – nepoužívat poslední, neověřené, technické novinky podle hesla „všechno sleduj z povzdálí a nikdy nebojuj sám.“

 

Tepelné izolace

 

Na tomto tématu, jsme strávili spoustu času. Při volbě tepelných izolantů pro PASSIVE jsme usilovali zejména o dva cíle:

 

• Využití izolantů z obnovitelného materiálu.

 

• Dosažení nízké potřeby tepla na vytápění spíše pasivními cestami - optimalizací obálky domu, správným navržením velikosti a umístěním oken, minimalizací „tepelných mostů“, zamezení přehřívání interiéru a podobně, namísto cest aktivních, jako jsou složité solární technologie, teplovzdušné vytápění a podobně.
  

 

Jinak řečeno, snažili jsme se nalézt řešení pro dvě z našich tří zásad: „Příroda by byla ráda, že jste si vybrali DOMI“ a „Neděláme z NEDu vědu“.

 

Naplnit první z cílů – používat izolační materiál pro zděné stavby z obnovitelných zdrojů se nám k mé velké lítosti nepovedlo. Já sám jsem si moc přál, abychom dokázali u zděných staveb jako izolant použít dřevovlákno, ovčí vlnu nebo materiály z konopí. Tepelně-izolační vlastnosti těchto materiálů jsou však nedostatečné, takže jsme se nakonec v případě zděných staveb rozhodli pro tvrzený polystyren.

 

Rád bych na tomto místě vyzval vás všechny, čtenáře našich stránek, abyste nám, v případě, že se setkáte s izolantem z ekologicky obnovitelného materiálu s obdobným tepelným odporem, jaký mají minerální vlny a nebo polystyren, dali určitě vědět. Velice rádi jej prověříme a v případě, že se bude jednat o „důvěryhodné“ řešení, také využijeme. Zatím však pro zděné stavby (pro dřevostavby dřevovlákno) tvrzený polystyren zvítězil. Jak jsem uvedl, je našim cílem, raději než dům „nacpat složitými nejpokrokovějšími technologiemi“, nejdříve využít „pasivních“ možností ke snížení potřeby tepla na vytápění.

 

Zde jedna informace pro ty, kdo uvažovali o tom, že svůj dům z velké části „zahrabou do hlíny“, tedy že jej zapustí hlouběji do země nebo z několika stran zahrnou hlínou. Toto řešení nás lákalo také. Má svoji logiku. Země, na rozdíl od vzduchu, má během roku stabilnější teplotu a může tak zdarma pomoci stabilizovat teplotu v domě. V zimě země nedosahuje teplot hluboce pod bodem mrazu. Pokud tedy dům z větší části „zahrabete do hlíny“, nebude mít obálka domu v „zahrabaných“ místech kontakt s mrazivým vzduchem, ale s mnohem teplejší zeminou. V létě naopak zemina zdaleka nedosahuje teplot teplého letního vzduchu a může tak dům zdarma ochlazovat. Navíc se dá zemina použít pro předehřátí vzduchu pro rekuperaci.

 

Pro vás všechny, kdo nad podobným tématem uvažujete, snad bude zajímavou informací, že je dle vyjádření společnosti PORSENNA, s níž celou věc intenzivně řešíme, toto řešení dnes již „zbytečné“, pokud pro vás nejsou tepelné ztráty domu prostupem přes obálku absolutní prioritou. Kvalitní soudobé zateplovaní materiály způsobují, že při průměrných středoevropských teplotách nemají průměrné teploty exteriéru na ztrátu tepla velký vliv.